Tým kolem Lonnieho Thompsona z Ohio State University ve studii v Science Advances uvádí, že záznam z jader tibetské ledové čepice Guliya sahá přes 100 000 let. Hou a kol. ale ve studii zveřejněné v září 2025 radiometricky datovali vrstvu novějšího jádra z téže čepice na mnohem nižší stáří, než jí dávala časová osa jádra z roku 1992.
01Vrty
Mladé datum pochází z jádra, které nedosáhlo ke dnu
Guliya je ledová čepice na severozápadě Tibetské náhorní plošiny, obklopená svislými ledovými stěnami vysokými 30 až 40 metrů. V roce 1992 z ní americko-čínská expedice vytáhla jádro dlouhé 308,6 metru.
Podruhé se na plošině Guliya vrtalo v roce 2015 ve výšce asi 6 200 metrů a jádro GP2015 dlouhé 309,79 metru dosáhlo až k podloží. Třetí jádro, GP2021, vrtali Hou a kol. ve výšce 6 061 metrů. Má 175,1 metru a končí asi 55 metrů nad podložím, takže nejspodnější led nezachytilo.
Studie z roku 2026 pracuje s jádry GP1992 a GP2015. Thompson o záznamu z těchto jader říká, že mimo polární oblasti nemáme jiné horské ledové jádro, které by sahalo takhle daleko do minulosti.
02Odhady
Odhady stáří ledu se rozcházejí o stovky tisíc let
Dlouho se běžně používala časová osa horní části jádra GP1992, která sahá až do 110 tisíc let a stojí na kyslíkových izotopech v ledu. Pozdější odhady stáří se liší podle toho, který led se datoval a jakou metodou.
| Rok | Kdo | Co se datovalo | Metoda | Výsledek |
|---|---|---|---|---|
| 1997 | Kdo: Thompson a kol. | Co se datovalo: led u dna jádra GP1992 | Metoda: chlor-36 | Výsledek: víc než 500 000 let, časová osa jádra sahala ke zhruba 760 000 letům |
| 2019 | Kdo: Tian a kol. | Co se datovalo: led ze dna na jižních okrajích čepice | Metoda: krypton-81 | Výsledek: jen horní meze stáří, 15 až 74 tisíc let |
| 2025 | Kdo: Hou a kol. | Co se datovalo: jedna vrstva jádra GP2021 ve 175,1 m | Metoda: olovo-210, argon-39, uhlík-14 | Výsledek: zhruba 2,7 tisíce let |
| 2026 | Kdo: Thompson a kol. | Co se datovalo: celý záznam jader GP1992 a GP2015 | Metoda: berylium-10, chlor-36 a srovnání s jeskyněmi | Výsledek: víc než 100 000 let, podle tiskové zprávy možná víc než 128 000 |
03Metody
Každá metoda datování ledu má svou slabinu
Rozluštění ledového jádra vyžaduje přesnou časovou osu. V horní části jádra se dají spočítat roční vrstvy, hlouběji je led stlačený a stáří se určuje nepřímo, proto autoři kombinují několik metod.
| Metoda | Co se měří | Co z toho plyne | Námitka |
|---|---|---|---|
| Kyslíkové izotopy v ledu | Co se měří: průběh v jádrech GP1992 a GP2015 | Co z toho plyne: oba záznamy jsou si podobné, tedy opakovatelné | Námitka: podobnost dvou jader sama o sobě stáří neurčuje |
| Berylium-10 a chlor-36 | Co se měří: stopa Laschampské exkurze, obrácení magnetického pole Země před víc než 41 000 lety | Co z toho plyne: pevný bod na časové ose, v jádře GP2015 ho dřívější práce Thompsona a kol. z roku 2024 klade podle vrcholu chloru-36 do hloubky 187,4 m | Námitka: Hou a kol. považují chlor-36 v ledu u dna jádra GP1992 za nespolehlivý. Laschampský vrchol zpochybňují i proto, že se vzorky hustěji odebíraly jen kolem očekávané hloubky. |
| Srovnání s tibetskými jeskyněmi | Co se měří: tvar křivky kyslíkových izotopů v ledu a v jeskynních nánosech | Co z toho plyne: odhad, že záznam možná sahá přes 128 000 let | Námitka: je to srovnání křivek, ne přímé datování ledu |
04Rozpor
Dvě jádra z jedné čepice dávají různá stáří
Hou a kol. datovali jiné jádro než Thompson a výsledek zveřejnili v září 2025 v Science Advances. Vrstva ve 175,1 metru jádra GP2021 odpovídá stratigraficky asi 253 metrům jádra GP1992, jde tedy o tutéž vrstvu v jiné hloubce. Časová osa jádra z roku 1992 jí dává zhruba 100 tisíc let, olovo-210, argon-39 a uhlík-14 zhruba 2,7 tisíce let, s horní mezí nejistoty asi 4,5 tisíce.
Hou a kol. tím zpochybňují časovou osu jádra z roku 1992, podle které se vrstvy řadí. Jejich jádro ale na nejspodnější led nedosáhlo, kdežto studie z roku 2026 hodnotí celý záznam dvou delších jader.
05Rozhodnutí
Spor rozhodne až datování hlubšího ledu
Thompson říká, že kdyby v Tibetu byl jen led z holocénu, znamenalo by to, že velké ledové štíty z poslední doby ledové raný holocén nepřežily. Podle něj důkazy ukazují, že přežily. Opírá se přitom o časovou osu, kterou Hou a kol. zpochybňují.
Hou a kol. navrhují radiometricky datovat i hlubší části jader, například kryptonem-81, argonem-39 a uhlíkem-14. Thompsonův tým chce z dalších vzorků zjišťovat, jak se měnily další klimatické a environmentální ukazatele.
Mrazy a teplota u vaší obceV předpovědi místa uvidíte, jaké mrazy a teploty čekají u vás.Otevřít předpověď místa