Babí léto a největší teplotní rozdíly, které vás překvapí

01Jak to funguje

Proč tomu říkáme babí léto a odkud se berou velké rozdíly teplot

Babí léto patří mezi takzvané singularity, tedy poměrně pravidelné odchylky v ročním chodu počasí, které vznikají častějším výskytem určitých povětrnostních situací v dané části roku. Dlouhodobý průměr ho klade mezi 21. září a 2. října. V některých letech je ale sotva zřetelné, jindy trvá i několik týdnů.

Název nepochází z počasí, ale z pavučin. Spojení „babí léto“ označuje v první řadě pavučinová vlákna poletující koncem léta vzduchem a teprve v přeneseném smyslu pozdní léto.

Vlákna vypouštějí mladí pavouci, kteří se na nich přes den nechávají unášet stoupajícím teplým vzduchem a večer, když stoupavé proudy slábnou, sklesnou zpět k zemi. Nezdařených nebo krátkých letů je hodně, a proto zůstává ve vegetaci spousta nití, které rosa a nízké podzimní slunce výrazně zviditelní. O pavoucích „tak zvané babí léto předoucích“ psal už roku 1860 v časopise Živa Jan Evangelista Purkyně.

Za babím létem stojí rozsáhlá tlaková výše, tedy oblast vysokého tlaku vzduchu, která se na podzim usadí nad střední a jihovýchodní Evropou. Vzduch v ní pomalu klesá a rozpouští oblačnost, vítr slábne a bývá sucho. Přes den proto slunce krajinu příjemně prohřeje, ale v noci teplo bez oblaků snadno uniká do vesmíru.

Jak tedy poznat, že jde opravdu o babí léto a ne o jediný náhodně teplý den? Typické je několik dní po sobě s jasnou oblohou, slabým větrem a letními teplotami odpoledne, k tomu chladné noci se silnou rosou a místy ranní mlhou. Jedno teplé odpoledne ještě babí léto nedělá, rozhoduje stálá tlaková výše, která takové počasí udrží několik dní.

Bezoblačná a bezvětrná noc je pro vrstvu vzduchu u země rozhodující. Země vyzařuje teplo, bez mraků se ho zpátky vrací jen málo a vítr vzduch nepromíchá, takže se nejvíc ochladí povrch a vzduch těsně nad ním. Studený vzduch je těžší než teplý, drží se proto u země, zatímco o dva metry výš bývá znatelně tepleji.

Proto záleží na tom, kde teplotu měříme. Teplota vzduchu se běžně měří a předpovídá ve dvou metrech nad zemí, přízemní minimální teplota se ale zjišťuje jen pět centimetrů nad zemí. Když přízemní teplota za noci klesne pod bod mrazu, nastane přízemní mrazík, a to i tehdy, když ve dvou metrech zůstává nad nulou.

02Měření ČHMÚ

Strakonice a Doksany, mráz ráno a léto odpoledne

Na dvou stanicích ČHMÚ je to 30. září 2026 dobře vidět. Ve Strakonicích klesla teplota pět centimetrů nad zemí na −4,1 °C, ve dvou metrech ale jen na 0,9 °C, a odpoledne se tam podle předběžných údajů oteplilo na 24,8 °C. V Doksanech byl rozdíl mezi oběma výškami ráno podobný, kolem pěti stupňů, a odpoledne tam podle předběžných údajů naměřili 26,1 °C.

Ve dvou metrech tedy podle standardního měření nemrzlo ani na jedné stanici, a přesto bylo pět centimetrů nad zemí pod bodem mrazu. Rozdíl téměř 29 °C, který ve Strakonicích podle předběžných údajů dělí ranní minimum u trávy od odpoledního maxima ve dvou metrech, proto neukazuje, jak se oteplil jeden teploměr. Vznikl z kontrastu dvou výšek a dvou částí dne.

03Týden mrazíků

Den po dni podle Fakt počasí

Mrazivá rána u země se koncem září opakovala. Z denních dat ČHMÚ jsme pro 240 vybraných stanic spočítali, na kolika z nich klesla mezi 23. a 30. zářím přízemní teplota pod nulu. Každé ráno to bylo 22 až 45 stanic, nejvíc 26. září a nejméně 28. září.

Strakonice a Doksany přitom nebyly jediné, kde u země mrzlo a ve dvou metrech ne. Dne 30. září to platilo pro 30 ze 237 stanic, které měly platná obě měření. Právě takové ráno se ve vegetačním období v předpovědích hlásí jako přízemní mrazík.

04Mrazové kotliny

Jak je to v kotlinách, Jizerka a Kvilda

Nejchladněji bývá v dolících a kotlinách. Za jasné noci stéká studený vzduch po svazích dolů a hromadí se na dně, kde vytvoří takzvané jezero studeného vzduchu. Pokud ho nepromíchá vítr ani sluneční záření, zůstává tam a s teplejším vzduchem výš se nesmísí.

Mezi české mrazové kotliny patří Jizerka v Jizerských horách a Horská Kvilda na Šumavě. Vrstva studeného vzduchu na jejich dně dosahuje několika metrů i víc, takže tam občas mrzne i ve dvou metrech, nejen u země. Na Jizerce klesla 7. září 2026 přízemní teplota na −3,7 °C a ve dvou metrech na −1,9 °C.

Na Jizerce naměřili 26. září u země dokonce −5,3 °C. Ve Volarech bylo 30. září ve dvou metrech −3,8 °C a u země −6,3 °C, zatímco ve Strakonicích a Doksanech zůstal teploměr ve dvou metrech nad nulou.

Horské Kvildě patří nejnižší zářijová teplota změřená ve standardní síti ČHMÚ, −10,5 °C z 21. září 1997.

05Zahrada a pole

Jak mráz řádí na zahradě

Na podzim může mráz uškodit révě, když zabije listy ještě před sklizní. Cukernatost hroznů pak už nestoupne a hůř může vyzrát i dřevo, které musí přečkat zimu.

U ozimých plodin, tedy obilovin a řepky vysévaných na podzim, může mírný mrazík dokonce pomoci. Odolnost proti mrazu získávají při pozvolném poklesu teplot k bodu mrazu a podporují ji i krátkodobé mírné mrazy do −4 °C. Dlouhodobé podzimní teploty nad 10 °C naopak vzniku vysoké odolnosti brání.

06Dlouhodobý trend

Mrazivých dní ubývá, co z toho plyne a co ne

Mrazových dnů, tedy dnů, kdy denní minimum teploty vzduchu klesne pod 0 °C, v Česku dlouhodobě ubývá.

Úbytek ale říká jen to, že je méně dní, kdy teplota vzduchu ve dvou metrech klesne pod nulu. Nevypovídá o přízemních mrazících v pěti centimetrech, protože mrazový den se určuje podle teploty ve dvou metrech, ani o tom, zda babího léta přibývá, nebo ubývá. Jestli se mění počet přízemních mrazíků nebo pravidelnost babího léta, by musela ukázat samostatná dlouhodobá měření.