Orionidy a jejich pozorování letos ruší jasný Měsíc. Kdy je přesto uvidíte?

01Původ roje

Co jsou Orionidy a proč zrovna Halleyova kometa

Každý meteor, lidově padající hvězda, je drobné tělísko, které vlétne do atmosféry obrovskou rychlostí a shoří. U Orionid jde o prach, který spolu s ledem odhazuje původní jádro Halleyovy komety při každém návratu do vnitřní sluneční soustavy. Většina zrnek je velká od zrnka písku až po hrášek a shoří dřív, než by doletěla k zemi.

Uvolněný prach se postupně rozprostře podél dráhy komety do dlouhé prachové stopy, kterou Země každý rok protíná. U Halleyovy komety se to děje dvakrát do roka, na dvou různých místech zemské cesty kolem Slunce. V květnu tak vznikají éta Akvaridy, v říjnu Orionidy, dva roje se stejným mateřským tělesem.

Kometa, která se vrací

Až do doby Edmonda Halleyho se věřilo, že kometa proletí sluneční soustavou jen jednou a zmizí. Halley v roce 1705 spočítal dráhy několika komet a všiml si, že dráhy jasných komet z let 1531, 1607 a 1682 jsou si nápadně podobné. Navrhl proto, že jde o jedinou kometu, která se vrací.

Jeden oběh kolem Slunce jí trvá zhruba 76 let a záznamy o jejích návratech sahají přes dva tisíce let do minulosti. Do vnitřní sluneční soustavy se znovu vrátí až v roce 2061. Na samotnou kometu si tedy ještě počkáme, její prach k nám ale přilétá každý rok.

Když roj náhle zesílí

Orionidy bývají spíše skromný roj, v roce 2006 však výrazně zesílily. Takovému zesílení říkají astronomové výron a tehdy trval zhruba od 19. do 23. října s vrcholem kolem 21. října. Měření španělské sítě kamer ukázalo zhruba dvakrát až třikrát vyšší frekvenci meteorů než v běžném roce a o rok později bylo maximum ještě vyšší.

Autoři jedné odborné studie spojují zvýšenou aktivitu v letech 2006 až 2010, ale i v letech 1933 až 1938 a 1436 až 1440, s takzvanou rezonancí 1 ku 6 s Jupiterem. Jde o stav, kdy oběh části prachu kolem Slunce pravidelně ladí s oběhem Jupiteru. Zda podobné zesílení čeká i letošní roj, předem spolehlivě říct nelze.

02Kdy se dívat

Orionidy vyhlížejte v noci na 22. října, ale až po 2:51

Orionidy létají od začátku října do začátku listopadu, nejvíc meteorů ale přinese noc z 21. na 22. října. Letos ji bude rušit jasný dorůstající Měsíc, který přezáří část slabších meteorů. Nejlepší šance tak nejspíš přijde až v posledních hodinách před svítáním, po západu Měsíce.

03Radiant

Co je radiant a kde ho hledat

Radiant je místo na obloze, ze kterého jako by všechny meteory roje vylétaly. Jde o perspektivní klam podobný tomu, když se rovnoběžné koleje v dálce zdánlivě sbíhají do jednoho bodu. Prachová zrnka ve skutečnosti letí souběžně a radiant jen ukazuje směr, odkud do atmosféry přilétají.

U Orionid leží radiant na hranici souhvězdí Orion a Blíženci, severovýchodně od načervenalé hvězdy Betelgeuze. Na ranní obloze, kdy je Orion na jihu, ho hledejte kousek vlevo nahoru od Betelgeuze, směrem k Blížencům.

Podle astro.cz radiant kulminuje, tedy vystoupá nejvýš nad obzor, kolem páté hodiny ranní. Čím výš radiant stojí, tím víc meteorů obvykle uvidíte. Letos se tak nejvyšší poloha radiantu příhodně potkává s tmou po západu Měsíce.

04Jak pozorovat

Jak se dívat, abyste viděli všechno důležité

Upírat zrak přímo na radiant se nevyplatí, meteory poblíž něj míří téměř k vám, a proto vypadají krátké. Lepší je dívat se 45 až 90 stupňů stranou od něj. Pro představu, 90 stupňů je vzdálenost od obzoru až přímo nad hlavu.

Oči si na tmu zvyknou za necelou půlhodinu a teprve pak začnou zachytávat i slabší meteory. Každý pohled na rozsvícený displej tuto přípravu zčásti zničí, proto patří mobil po celou dobu do kapsy. Pokud musíte svítit, poslouží slabá červená baterka.

Za opravdu tmavé oblohy přinesou Orionidy asi 10 až 20 meteorů za hodinu. Do atmosféry vlétají rychlostí kolem 66 kilometrů za sekundu. Na rozdíl od pomalých Drakonid z počátku října tak oblohu přeletí v mžiku.

Rychlé meteory se občas promění v bolid, tedy ohnivou kouli jasnější než Venuše. Takový záblesk vynikne i na obloze prosvětlené Měsícem, jeho příchod se ale předpovědět nedá.

Kam za tmou

Nejvíc meteorů uvidíte daleko od městských světel. Na odlehlých místech, jako jsou Šumava, Jizerské hory nebo Beskydy, se dá na obloze napočítat kolem dvou tisíc hvězd. Čím víc hvězd vidíte, tím víc slabých meteorů zachytíte.

Než vyrazíte

1. 01

   Vyberte tmavé místo

   Čím dál od měst, tím lépe. Hodí se horská louka nebo pole s volným výhledem na co největší kus oblohy.

2. 02

   Počkejte na západ Měsíce

   Buďte venku po západu Měsíce, v Praze 22. října ve 2:51. Tma vydrží do začátku astronomického úsvitu v 5:47.

3. 03

   Oblečte se jako na zimu

   Říjnová noc umí být chladná. Teplé oblečení, deka a karimatka vám pomohou vydržet venku vleže delší dobu.

4. 04

   Mobil do kapsy

   Schovejte telefon a nechte oči přivyknout tmě. Do půl hodiny začnete vidět i slabší meteory.

5. 05

   Dívejte se stranou

   Pohled upřete 45 až 90 stupňů od radiantu. Dalekohled nechte doma, meteory se pozorují pouhým okem.

Rozhodne nakonec počasí, protože pod zataženou oblohou nepomůže ani dokonalé načasování. Kolik meteorů letos přiletí, předem přesně nevíme, Orionidy už v minulosti překvapily. Nejlepší šanci ale nejspíš dají hodiny mezi západem Měsíce a astronomickým úsvitem.