První mrazíky přicházejí obvykle v říjnu, někdy už koncem září, a v horách a podhůří často dřív. Na zahradě přitom rozhoduje teplota těsně nad zemí, která bývá v noci nižší než údaj ve dvou metrech z běžné předpovědi. Muškáty, rajčata a další citlivé rostliny se proto vyplatí schovat nebo přikrýt s předstihem.
01Dva mrazy
Dva mrazy, jeden u země a druhý ve dvou metrech
Předpověď teploty obvykle uvádí hodnotu ve dvou metrech nad zemí. Rostliny rostou mnohem níž, a protože se vzduch v noci ochlazuje od povrchu směrem nahoru, bývá u země chladněji.
O přízemním mrazu se mluví, když teplota pět centimetrů nad zemí klesne pod nulu a ve dvou metrech zůstává nad nulou. Rozdíl bývá obvykle dva až tři stupně, v extrémních případech i přes deset, takže muškát nebo rajče může zmrznout, i když předpověď hlásí kladné teploty.
Britští meteorologové považují mráz za škodlivý rostlinám, jakmile minimální teploměr těsně nad trávou ukáže minus 0,9 °C nebo méně. K takové hodnotě u trávníku stačí i noc, kdy ve dvou metrech zůstane pár stupňů nad nulou, nejsnáz za jasna a bezvětří.
02Zajímavosti
Nevšední zajímavosti o mrazu
Na svažité zahradě může spodní část zmrznout a horní vydržet. Studený vzduch je hustší než teplý, proto stéká z kopce a hromadí se v nízko položených místech. V noci takhle stéká hlavně vzduch, který se ochladil vyzařováním tepla z povrchu.
Údolím a kotlinám, kam studený vzduch stéká ve velkém, se říká mrazové kotliny. V Česku se taková jezera studeného vzduchu tvoří například v některých oblastech Šumavských plání a v údolích Krušných a Jizerských hor. Za malé oblačnosti a slabého větru může teplota v mrazových kotlinách klesnout i pod minus 20 stupňů.
03Kolik času
Kolik času zbývá podle průměrů prvního mrazu
Říjen je jen obvyklé rozmezí, přesný den z něj nevyčtete. Kdo zahradničí v horách nebo v podhůří, má času obvykle méně, a jednotlivá studená noc může přijít dřív i později, než by průměr napovídal.
V polabské nížině se mezi lety 1961 a 2011 první podzimní mráz obecně posunul na pozdější datum, nejvýš o 0,18 dne za rok. Za padesát let to dělá nejvýš zhruba devět dní, tedy spíš dny než týdny navíc.
| Poloha | Co o prvním mrazu víme |
|---|---|
| Běžná poloha | První mrazíky obvykle v říjnu, někdy už koncem září |
| Hory a podhůří | První mráz často ještě dříve |
| Polabská nížina, 1961 až 2011 | Trend k pozdějšímu datu, nejvýš o 0,18 dne za rok |
04Pořadí prací
Co stihnout, než přijde, a v jakém pořadí
Začněte teplomilnými rostlinami, které mráz poškodí nejdřív a nejvíc, a teprve potom řešte to, co chlad snese. Rostliny v nádobách můžete přesunout do chráněného prostoru a rajčata, okurky i dýně meteorologové radí před mrazem zakrýt.
| Rostlina nebo věc | Čím škodí mráz | Co udělat |
|---|---|---|
| Muškáty v nádobách | Čím škodí mráz: Mráz nesnesou | Co udělat: Před mrazem přesunout do chráněného prostoru |
| Rajčata, okurky, dýně | Čím škodí mráz: Přízemní mráz poškodí listy i plody | Co udělat: Zakrýt, případně dosklidit zralé plody |
| Nízká zelenina a další teplomilné rostliny | Čím škodí mráz: Chlad u země je zasáhne i při kladné teplotě ve dvou metrech | Co udělat: Zakrýt například světlou netkanou textilií |
| Hadice a zahradní vodovod | Čím škodí mráz: Voda v nich zamrzne a může je roztrhnout | Co udělat: Odpojit, vypustit vodu a uložit |
| Sudy a nádoby s vodou | Čím škodí mráz: Led může nádobu prasknout | Co udělat: Vylít vodu, nebo je aspoň nenechat plné po okraj |
05Rizikové noci
Jak poznat noc, kdy se mrazu opravdu bát
Mráz u země, odborně radiační, přichází hlavně za jasné oblohy, bezvětří a suchého vzduchu. V předpovědi na večer proto hledejte jasnou noc se slabým větrem. Oblačnost nebo vítr ochlazení u země obvykle zmírní, takže stejně studený den může skončit jinak.
Kdy mráz hrozí právě u vás, ukáže předpověď mrazu v nástroji Zemědělství na webu Fakt počasí. Podívejte se tam, jak vypadá nejbližší noc pro vaše místo, než se pustíte do úklidu zahrady.