Úroda je o třetinu menší. Červená vína mohou být silná, modrých hroznů ale ubývá

01

Nejdřív sucho, pak kroupy

Svaz vinařů v létě počítal s tím, že hroznů bude o 30 až 40 procent méně. Zářijové deště sice trochu pomohly, úroda ale přesto bude zhruba o třetinu menší než obvykle. „Při dlouhodobém průměrném výnosu kolem 5,6 tuny z hektaru se letos dostáváme výrazně níže,“ říká výkonný ředitel svazu Martin Půček. Kde se k suchu přidala silná letní bouře s kroupami, ztratili vinaři podle svazu až 70 procent úrody.

Sucho hroznům ubralo i šťávu. Bobule zůstaly malé, nedozrávaly všude stejně a dalo se z nich vylisovat méně moštu. Cukru v nich rychle přibývalo a kyselin ubývalo, takže vinaři museli trefit správný den ke sklizni. Vinobraní tak proběhlo rychleji než obvykle a začátkem října už na vinicích visely jen poslední modré hrozny.

02

Proč malá bobule dává tmavší víno

Šťáva je skoro u všech hroznů světlá. Červenou barvu a typickou svíravou chuť dodávají vínu až slupky a semínka modrých hroznů. Malá bobule má v poměru ke šťávě víc slupky, a tedy i víc barviva. Pokusy ve Španělsku i jinde ukázaly, že keře, které dostávají méně vody, mívají hrozny s barevnější slupkou.

A na tom stojí optimismus svazu. „Menší bobule vedly k vyššímu poměru slupek vůči dužině, což může znamenat dobrou koncentraci barviv, tříslovin a aromatických látek,“ říká Půček. U jednotlivých odrůd bude podle něj záležet na tom, kde vinice leží, kdy se sklízelo a jak se o ni vinař během roku staral. „Obecně však můžeme říci, že červená vína ročníku 2026 by mohla být velmi zajímavá.“

03

Pohled z Rakvic

Střízlivěji to vidí p. Michlovský z vinařství Vinselekt Michlovský v Rakvicích na Velkopavlovicku. Jeho vinařství sklidilo o 40 až 45 procent méně hroznů než v běžném roce. Na téměř deseti hektarech vinic v trati Trkmansko po bouři s kroupami nesklidili vůbec nic. Na otázku, které odrůdy modrých hroznů se mu letos povedly nejvíc, odpověděl: „Hodnotit stav a kvalitu letošních červených vín v této době, to snad nelze myslet vážně.“ Vinic s modrými hrozny podle něj v posledních 10 až 15 letech ubývá. Proti suchu se podle něj moc dělat nedá a závlahu odmítá: „Vinice nezavlažujeme. Špičková kvalita vína a závlaha se nemají právě moc rády.“

04

Tepleji, a přesto méně modrých hroznů

Teplejší počasí by mělo modrým hroznům nahrávat. Průměrná teplota na Moravě za posledních šedesát let stoupla asi o 1,5 °C a modré hrozny dnes podle Půčka v mnoha vinicích dozrávají spolehlivěji než před dvaceti lety. Přesto jich vinaři sklízejí čím dál méně.

Podle grafu Svazu vinařů tvořily modré hrozny v roce 1998 asi pětinu celé sklizně. V některých letech mezi roky 2007 a 2016 se jejich podíl blížil 40 procentům. Od té doby jejich podíl klesá a dnes je zase pod pětinou. Zhruba třetina modrých hroznů navíc nekončí v červeném víně, ale v růžovém.

Rozhoduje trh. „Je obecný trend k přechodu k bílým vínům, a to nejen v ČR, ale i v okolních zemích,“ říká Půček. Na rozloze vinic se to projevuje pomaleji, protože vinice se vysazuje na desítky let. Podle státní evidence zabírají vinice s modrými hrozny asi 4400 hektarů, zhruba čtvrtinu všech vinic. Vinice s bílými hrozny mají přes 12 500 hektarů.

05

Zavlažovat, nebo ne

Proti suchu toho většina vinařů moc nezmůže. Svaz radí udržet v půdě co nejvíc vody. Pomáhají tráva mezi řadami, mulč, šetrné obdělávání a letní zásahy na keři, aby nenesl víc hroznů, než uživí. Dlouhodobě záleží i na výběru odrůd a podnoží, na které se réva roubuje. Nejvíc by pomohla závlaha, jenže vodu nemá každý. „Letošní rok znovu ukázal, že vinice bez možnosti závlahy byly suchem zasaženy výrazněji,“ říká Půček.

Kdo vodu má, vidí rozdíl. Firma Bohemia Sekt zkouší zalévat pokusnou vinici jen v klíčových fázích růstu. Podle vinohradnického manažera Petra Ptáčka z ní sklidila 20 tun hroznů z hektaru, víc než dvojnásobek dřívějšího průměru.

06

Horké léto i jinde v Evropě

Francie měla letos nejteplejší léto od začátku měření a tamní ministerstvo zemědělství čeká o 6 procent méně vína než loni. V Champagni má být úroda skoro poloviční. Ve Španělsku horko uspíšilo sklizeň a zmenšilo hrozny. Tamní družstva přesto chválí jejich kvalitu a odhadují, že vznikne 34 milionů hektolitrů vína a moštu. Itálie celostátní odhad letos nezveřejnila. Jak brzy tam hrozny dozrály, ukazuje oblast Franciacorta, kde se poprvé v historii začalo sklízet už v červenci.

07

Sucho se může ozvat i příští rok

Keř, který v létě trpěl žízní, založí méně plodných pupenů, a příští rok tak může nést méně hroznů. Hůř se také připraví na zimní mrazy. Kolik úrody to vezme v roce 2027, ukáže až příští vinobraní.