.jpg){kind=link}
V číslech
46au
Vzdálenost tělesa 2026 ED138 od Slunce v astronomických jednotkách
30pozorování
Počet pozorování tělesa Rubinem mezi březnem a červencem 2026
25°
Sklon dráhy tělesa vůči rovině Sluneční soustavy ve stupních
Rubinova observatoř našla v letošních datech těleso 2026 ED138, kandidáta na šestou trpasličí planetu. Na archivních snímcích kamery DECam je zachycené už od roku 2016. Leží ale blízko roviny Mléčné dráhy a mezi množstvím hvězd v pozadí většině dalekohledů zapadlo.
01Oznámení
Co Rubin oznámil a co ještě ne
Astronom Matthew Holman na těleso narazil večer 13. října 2026, když procházel data, která Rubin nasbíral dříve v tomto roce. Pozorování pak 27. října ohlásilo Minor Planet Center Mezinárodní astronomické unie. Celkem ho Rubin zachytil 30krát během 20 nocí mezi 4. březnem a 11. červencem 2026.
Těleso je nyní asi 46 astronomických jednotek od Slunce, tedy 46krát dál než Země, kdežto Pluto obíhá v průměru 40 jednotek daleko.
Ne každé transneptunické těleso je kandidátem na trpasličí planetu, protože rozhoduje velikost a tvar. Trpasličí planeta musí být dost hmotná, aby ji vlastní gravitace stáhla do kulatého tvaru.
Vzdálenost tělesa je změřená, jeho průměr zatím jen odhadnutý na 600 až 1500 km. Pokud se potvrdí, že jde o trpasličí planetu, patřilo by ED138 mezi největší trpasličí planety objevené v této oblasti Sluneční soustavy.
02Zajímavosti
Těleso, které roky zapadalo mezi hvězdy
V tom hvězdném poli ho Holman našel kódem, který vyvinul s kolegou Kevinem Napierem. Kód prochází miliardy detekcí pohyblivých objektů, porovnává je a hledá ty, které patří témuž tělesu.
Mario Jurić pak v katalozích a snímcích Rubinu dohledal starší pozorování až ke 4. březnu 2026, z celkových 30 jich bylo 20. Archivní snímky kamery DECam poskytly data až z roku 2016 a díky nim tým sleduje dráhu tělesa přes deset let zpětně. Objev ale stojí na letošních datech Rubinu, archiv ho jen zpětně potvrdil.
Dráha ED138 je skloněná téměř o 25 stupňů vůči rovině Sluneční soustavy. Proto ho astronomové řadí mezi takzvané horké klasické transneptunické objekty, tedy tělesa za Neptunem s výrazně nakloněnou dráhou. Sklon zároveň naznačuje, že ho z původní dráhy vychýlila gravitace Neptunu.
03Co dál
Je kulaté? Na tom stojí naděje na šestou
Rozmezí 600 až 1500 km je velká nejistota, protože velikost tak vzdáleného tělesa se nedá změřit přímo. Odhad vychází ze vzdálenosti, jasnosti a odhadnuté odrazivosti povrchu, tedy albeda. Tmavé těleso musí být při stejné jasnosti větší než světlé.
K upřesnění velikosti a potvrzení, že jde o trpasličí planetu, jsou potřeba pozorování v infračervené oblasti. U tak velkých ledových těles se kulatý tvar očekává, ale očekávání ještě není měření.
Mezinárodní astronomická unie dnes uznává pět trpasličích planet, a to Pluto, Ceres, Eris, Haumeu a Makemake. Pluto do této skupiny přeřadila v roce 2006 a ve stejném roce byl za trpasličí planetu klasifikován i Ceres. ED138 by se k nim přidalo, pokud by se jeho povaha potvrdila.
04Shrnutí
Co je jisté a co zatím ne
Jisté je, že těleso existuje a je asi 46 au daleko. Zda je kulaté, a tedy trpasličí planetou, rozhodnou až další měření. Pro běžný amatérský dalekohled je příliš slabé.