U obří sopky na Marsu je plyn jako z magmatu, erupci ale nikdy nikdo neviděl

01Měření

Plyn je nad puklinami, z nich ale vycházet nemusí

Sonda měří složení řídké marsovské atmosféry. U Alba Mons v ní zachytila jen nepatrné množství chlorovodíku, řádově dvě molekuly na miliardu molekul vzduchu. Vědci ho vystopovali k puklinám na severních úbočích sopky.

Kamera CaSSIS na stejné sondě vyfotila 3. února 2023 na severních úbočích Alba Mons výřez terénu asi 20 × 20 kilometrů se středem kolem 64,6° severní šířky a 274,4° východní délky. Bílé skvrny na snímku, který ESA zveřejnila na svém blogu, mohou být podle agentury usazeninami kolem průduchů, kudy možná uniká plyn z nitra planety. Samotný únik snímek nezachycuje.

Pod některými místy, kde sonda plyn zachytila, leží řady desítek až stovek puklin. Jsou užší než metr, dlouhé až stovky metrů a podle autorů pravděpodobně mladší než milion let. Jistotu, že chlorovodík uniká právě z nich, ale tým podle National Geographic nemá.

02Signál

Nečekaný signál a návrat na stejné místo

Poprvé se chlorovodík severně od Alba Mons ukázal v marsovském roce 35, a to při dvou výjimečných pozorováních v severním létě, kdy je Mars poblíž odsluní. Jinde na planetě se v tomto období neobjevil. Planetologové počítají čas v marsovských letech, z nichž každý trvá 687 pozemských dní.

V marsovském roce 37 se vědci vrátili s cíleným hledáním přístrojem ACS a několik pozorování chlorovodík v oblasti Alba Mons zachytilo znovu. Plyn není v atmosféře rovnoměrně promíchaný a dlouho v ní nevydrží. Autoři z toho vyvozují, že nad oblastí může být místní zdroj.

Studie vyšla v časopise Science Advances na začátku listopadu 2026, tým ale výsledky představil už na konferenci EPSC-DPS v roce 2025. Hlavním autorem je Alexander Trokhimovskiy z moskevského Ústavu kosmického výzkumu, jedním ze spoluautorů Daniel Mège z Centra kosmického výzkumu Polské akademie věd.

Signál se objevuje jen v létě. V zimě podle National Geographic pokrývá zem led, který únik plynu zadrží. Sezónní zamrzání a tání horní vrstvy permafrostu podle ESA může plyny na čas uzavřít a pak znovu uvolnit.

03Zajímavosti

Sopka rozlehlá jako USA a dlouhé období klidu

Alba Mons zabírá zhruba stejnou plochu jako Spojené státy bez Aljašky a Havaje a je zdaleka nejrozlehlejší sopkou Marsu. Vysoká je přitom podle NASA jen 6,8 kilometru. Nejvyšší je Olympus Mons, který podle téže agentury měří 21,9 kilometru, zhruba dvaapůlkrát víc než Mount Everest.

Podle ESA mohou období klidu mezi erupcemi trvat desítky tisíc let. To, že na Marsu nikdo nikdy neviděl erupci ani tekoucí lávu, samo o sobě neznamená, že je planeta sopečně mrtvá.

Alba Mons pokrývají mladé lávové proudy, které ukazují na sopečnou činnost v nedávné geologické minulosti. Na Marsu jsou podle snímků z oběžné dráhy i proudy staré jen jeden až dva miliony let, možná i méně.

04Pochybnosti

Sopka nebo chemie, spor stále trvá

Pro sopku mluví hlavně povaha plynu. V soustavách horkých podzemních vod se chlorovodík podle ESA téměř nevyskytuje. National Geographic ale upozorňuje, že ho snadno vyrobí i reakce horké vody s chloridy kovů, takže chemický původ vyloučit nejde.

Proti sopce mluví chybějící oxid siřičitý. S chlorovodíkem z magmatu by podle Korableva a kol. z roku 2021 měla do atmosféry přicházet i řada dalších plynů se sírou a uhlíkem. Oxid siřičitý ale podle téže studie na Marsu do té doby nikdo nezachytil.

Tatáž studie z roku 2021 spojila chlorovodík na Marsu s prachem. Procesy v prachových bouřích podle ní mohou uvolnit plynný chlor ze solí v prachu, například z halitu. Chlorovodík pak podle výkladu Korableva a kol. vzniká chemickými reakcemi na prachových částicích zvednutých do atmosféry.

Autoři nové studie připomínají, že podle dřívějších pozorování řídily chování chlorovodíku hlavně reakce spojené s vodní párou. Odkud se plyn na Marsu původně bere, ale podle nich zůstává záhadou.

Seismometr sondy InSight z oblasti Alba Mons ani z celé sopečné vysočiny Tharsis nezachytil přesvědčivé signály pohybu magmatu. I kdyby plyn pocházel ze skrytého magmatu, bezprostřední erupci nikdo nepředpovídá.

Fyzik atmosféry Kevin Olsen z Oxfordské univerzity pro National Geographic řekl, že povaha zdroje je neznámá. Důkazy o dnešní sopečné činnosti na Marsu podle časopisu zůstávají nejednoznačné a magma pod Alba Mons je zatím jen hypotéza.

05Pozorování

Mars vychází před půlnocí, nejvýš je až ráno

Z 8. na 9. listopadu bude Mars nad Prahou hlavně ve druhé polovině noci. Vyjde 8. listopadu ve 23:09, nejvýš bude 9. listopadu v 6:31 ve výšce asi 56° a zapadne ve 13:52, už za dne. Jestli ho uvidíte, rozhodne hlavně oblačnost.