Na oběžnou dráhu se BepiColombo nedostane jedním zážehem. Navedení 21. listopadu je jeden krok šestiměsíční řady manévrů. Evropská sonda MPO a japonská Mio, které zatím letí spojené, se od sebe oddělí 9.–10. prosince a vědecká fáze mise má začít v dubnu 2027.
01Termíny
Co se 21. listopadu stane a co ne
Fáze příletu začala 3. září 2026, kdy se od sestavy oddělil přeletový modul MTM. Sonda byla tehdy od Merkuru ještě přes tři miliony kilometrů. Iontový pohon modulu byl vypnut už 15. června 2026 a tím skončila jeho hlavní práce.
- Kdy: 20. 10. 2018
Co se děje: Start na raketě Ariane 5
- Kdy: 15. 6. 2026
Co se děje: Vypnutí iontového pohonu
- Kdy: 3. 9. 2026
Co se děje: Oddělení přeletového modulu MTM
- Kdy: 21. 11. 2026
Co se děje: Navedení sestavy na oběžnou dráhu
- Kdy: 9.–10. 12. 2026
Co se děje: Oddělení MPO a Mio od sebe
- Kdy: Březen 2027
Co se děje: MPO na konečné vědecké dráze
- Kdy: Duben 2027
Co se děje: Začátek vědecké fáze
Cassini odstartovala k Saturnu 15. října 1997 a do jeho soustavy dorazila na přelomu června a července 2004, po necelých sedmi letech. BepiColombo letí od roku 2018 a u Merkuru bude po více než osmi letech. K planetě, která je Zemi v průměru nejblíž, tak cesta trvá déle než k Saturnu.
02Brzdění
Proč je cesta k Merkuru tak těžká
Venuše se k Zemi při největším přiblížení dostane blíž než Merkur, ten je ale Zemi nejbližší planetou v průměru, protože obíhá těsně u Slunce. Od Země ho dělí 77 až 222 milionů kilometrů.
Slunce táhne sondu k sobě, a čím blíž k němu padá, tím je rychlejší. Při pádu ke Slunci by sonda zrychlila tolik, že by byla rychlejší než Merkur sám, který obíhá asi 47 km/s. Kolem planety by proto prosvištěla, kdyby předtím výrazně nezpomalila. Zpomalovat je nutné vůči Slunci, ne vůči Zemi.
Zpomalovala dvojím způsobem. Devět gravitačních průletů, jeden u Země, dva u Venuše a šest u Merkuru, sondě pokaždé ubralo část rychlosti a stočilo její dráhu. Mezi nimi pracoval iontový pohon, který z xenonu vytvářel plazma a dával jemný, ale dlouhý tah.
Původně měla sonda vstoupit na dráhu kolem Merkuru v prosinci 2025. Po závadě v dubnu 2024 ale klesl výkon solárních panelů modulu MTM a inženýři našli nečekané elektrické proudy mezi panely a jednotkou, která rozvádí energii po sondě. Iontové motory pak dávaly méně tahu, než přílet v prosinci 2025 vyžadoval, a řídicí tým navrhl novou trajektorii s příletem v listopadu 2026.
03Výzkum
Co dvě sondy budou zkoumat
Práci si sondy rozdělí. Evropská MPO nese 11 přístrojů a bude obíhat níž, po polární dráze 480 km × 1500 km s oběžnou dobou 2,3 hodiny. Japonská Mio nese pět přístrojů a bude obíhat výš, po polární dráze 590 km × 11 640 km za 9,3 hodiny.
Pole posunuté na sever
Pole Merkuru je 100 až 150krát slabší než zemské a podle sondy MESSENGER je výrazně silnější na severní polokouli než na jižní. Dlouho se myslelo, že malá planeta už vychladla a pole mít nemá. Měření ze Země a sondy MESSENGER ale ukázala, že část železného jádra je stále tekutá a pole vzniká podobně jako zemské. Proč je tak slabé a posunuté asi o 480 km k severu, zatím nikdo spolehlivě nevysvětlil, a právě to budou obě sondy měřit.
Led na planetě, kde je horko
Na straně přivrácené ke Slunci má Merkur stovky stupňů Celsia, a přesto na něm nejspíš je vodní led. Radar ze Země a sonda MESSENGER ukázaly, že leží na dnech kráterů u pólů, kam nikdy nesvítí Slunce. BepiColombo má zjistit, kolik ho je a jak se tam dostal.
Proč je Merkur tak hustý
Merkur je mnohem menší než Země, a přesto má téměř stejnou střední hustotu, 5429 kg/m³ proti 5513 kg/m³. Železné jádro zabírá asi 85 % poloměru planety, u Země zhruba polovinu, a proč je tak velké, zatím nevíme. Jednou z hypotéz je obří srážka, která planetě strhla část pláště. Přístroje ISA a MORE mají spolu s dalšími daty určit vnitřní stavbu Merkuru a fyzikální stav jeho jádra.
| Veličina | Merkur | Země |
|---|---|---|
| Sluneční den | 4223 h | 24 h |
| Oběžná doba | 88 dní | 365 dní |
| Otočka kolem osy | 1408 h | 23,9 h |
| Poloměr | 2440 km | 6378 km |
| Hmotnost | 0,33 × 10²⁴ kg | 5,97 × 10²⁴ kg |
| Hustota | 5429 kg/m³ | 5513 kg/m³ |
04Obloha
Kdy čekat zprávy a kde hledat Merkur
Kamera SIMBIO-SYS na sondě MPO už zapnula své tři optické kanály a pořídila první snímek ve vesmíru. Další zprávy přinesou kroky z časové osy výše, od navedení na dráhu přes oddělení sond až po vědeckou fázi od dubna 2027.
Merkur sám bude v den příletu sondy k vidění ráno před svítáním na východě. V Praze vychází 21. listopadu v 5:29 SEČ, hledejte ho proto v ranním šeru nad východním obzorem.
Zjistěte, jestli bude ráno jasnoPár dní předem ukáže předpověď místa, jakou oblačnost čekat u vás ráno 21. listopadu.Zobrazit předpověď místa