Fakt počasí
Radioteleskopové antény na suché planině pod hvězdnou noční oblohou.

NovinkyVesmír

Záblesk, který k nám letěl přes 10 miliard let

Rádiový impuls z mladého vesmíru trval jen tisíciny sekundy a letěl k nám přes 10 miliard let. Webb teď našel galaxii, odkud vyrazil, a ta je tisíckrát lehčí, než astronomové čekali.

Zveřejněno Aktualizováno Ověřeno k Údaje k 3 min čtenímin7 ověřených zdrojůzdrojůEnglish

V číslech

přes10miliard let

Tak dlouho letěl signál záblesku vesmírem k Zemi

2,148

Rudý posuv domovské galaxie záblesku, který potvrdil Webb

1000krát

Tolikrát je domovská galaxie lehčí, než astronomové čekali

asi30milionů let

Za tak krátkou dobu mohla vzniknout většina hvězd galaxie

Kosmický dalekohled Jamese Webba našel domovskou galaxii rádiového záblesku FRB 20240304B, nejvzdálenějšího, jaký zatím astronomové zachytili. Záblesk vznikl, když byl vesmír starý asi tři miliardy let, a předchozí rekord vzdálenosti překonal více než dvojnásobně.

01Co to je

Co je rychlý rádiový záblesk

Rychlé rádiové záblesky jsou krátké impulsy rádiového záření z hlubokého vesmíru. Trvají jen tisíciny sekundy, přesto uvolní obrovské množství energie. Tento záblesk trval jen několik milisekund a vydal víc energie než Slunce za rok. Astronomové záblesky poprvé objevili v roce 2007 a jejich původ dodnes zůstává nejistý.

Časová osa, na které rádiový impuls tvoří jen velmi úzký ostrý vrchol trvající tisíciny sekundy.
Na časové ose zabere impuls jen úzkou čárku, protože trvá tisíciny sekundy.
Parabolická anténa radioteleskopu v soumraku, na obloze první hvězdy.
Většina záblesků se ukáže jen jednou, dalekohled je proto musí zachytit napoprvé.

02Hledání domova

Jak se hledá domov záblesku, který trvá okamžik

Tým MeerTRAP zachytil záblesk dalekohledem MeerKAT 4. března 2024. Radioteleskop ale ukáže jen směr, odkud signál přišel. Polohu astronomové znali velmi přesně, přesto na ní největší pozemní dalekohledy žádnou galaxii neviděly.

Parabolické antény radioteleskopu MeerKAT na planině v Jižní Africe.
Antény radioteleskopu MeerKAT v Jižní Africe, který záblesk zachytil.Foto: Square Kilometre Array Organisation (SKAO) / South African Radio Astronomy Observatory (SARAO) · CC BY 3.0 · Wikimedia Commons · upraveno

Archivní snímky ani hlubší pozorování dalekohledy Keck a MMT na tom místě žádnou galaxii neukázaly. Teprve Webb ji spatřil v infračervené oblasti. Jeho kamera NIRCam našla na místě záblesku trpasličí galaxii o hvězdné velikosti 28 a Webb u ní potvrdil rudý posuv 2,148.

Zlaté šestiúhelníkové zrcadlo kosmického dalekohledu Jamese Webba.
Pohled WebbuStudie v časopise ScienceStudii vedla Manisha Calebová z Univerzity v Sydney a vyšla v časopise Science 8. října 2026.Foto: Chris Gunn · CC BY 2.0 · Wikimedia Commons · upraveno

03Domovská galaxie

Malá galaxie z doby, kdy vesmír rodil nejvíc hvězd

Předchozí rekord patřil záblesku, na jehož objevu se v roce 2023 podíleli i astronomové z Univerzity v Sydney. Signál nového záblesku letěl vesmírem k Zemi více než 10 miliard let.

Osa od Velkého třesku po dnešek s vyznačeným vznikem záblesku, neznámou kupou galaxií a kupou v Panně.
Osa od Velkého třesku po dnešek s polohou záblesku, neznámé kupy galaxií a kupy v Panně.

Domovská galaxie je překvapivě malá, chudá na kovy a prochází velmi aktivním obdobím tvorby hvězd. Existovala v době kosmického poledne, kdy tvorba hvězd ve vesmíru vrcholila. Podle autorů studie je asi tisíckrát méně hmotná, než se u hostitelů známých záblesků čeká, a asi 90 % její hvězdné hmoty mohlo vzniknout během předchozích 30 milionů let.

04Svítilna

Záblesk jako svítilna pro neviditelné

Astronomové přirovnávají rádiový záblesk ke kosmické svítilně, která osvětlí všechno na své cestě. Nese otisk všeho, čím prošel, a podle něj lze sledovat jinak neviditelnou hmotu kosmické sítě.

Volné elektrony na dráze záblesku zdrží vlny různých frekvencí různě dlouho, takže nedorazí naráz. Tomu se říká disperze a z ní lze změřit, kolik volných elektronů leželo mezi zdrojem a Zemí.

Signál FRB 20240304B cestou prošel dosud neznámou kupou galaxií při rudém posuvu 0,3, asi 3,5 miliardy světelných let od nás, a nesl i otisk blízké kupy v Panně, vzdálené asi 54 milionů světelných let. Záblesk tak dovoluje studovat struktury, které se přímo pozorují jen těžko.

Schéma signálu, který na cestě k Zemi prochází třemi oblastmi a v každé se mírně změní.
Signál prochází třemi oblastmi, každá ho trochu změní a podle změn se dá poznat, co leželo na cestě.

05Otazník

Co zatím nevíme o zdroji záblesku

Jako zdroj se nabízejí mladé magnetary, neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. Nová studie podle autorů přináší čerstvý důkaz, že alespoň některé záblesky z takových hvězd pocházet mohou. Nezvratný důkaz ale astronomové zatím nemají.

Jedna teorie počítá s mechanismem podobným hvězdotřesení na mladé magnetické neutronové hvězdě. Splynutí neutronových hvězd Calebová u tohoto záblesku pokládá za velmi nepravděpodobné. MeerKAT by podle odhadu týmu mohl ročně zachytit a lokalizovat několik záblesků s rudým posuvem větším než 1,0, takže podobných případů může přibývat.

Zdroje7 zdrojů · každé číslo a tvrzení v článku z nich pochází
  1. NASA
  2. Univerzita v Sydney
  3. Sky & Telescope
  4. The Brighter Side of News
  5. Sci.News
  6. Space in Africa
  7. Ryder et al. (arXiv)

Další novinky →

Více