V číslech
přes10miliard let
Tak dlouho letěl signál záblesku vesmírem k Zemi
2,148
Rudý posuv domovské galaxie záblesku, který potvrdil Webb
1000krát
Tolikrát je domovská galaxie lehčí, než astronomové čekali
asi30milionů let
Za tak krátkou dobu mohla vzniknout většina hvězd galaxie
Kosmický dalekohled Jamese Webba našel domovskou galaxii rádiového záblesku FRB 20240304B, nejvzdálenějšího, jaký zatím astronomové zachytili. Záblesk vznikl, když byl vesmír starý asi tři miliardy let, a předchozí rekord vzdálenosti překonal více než dvojnásobně.
01Co to je
Co je rychlý rádiový záblesk
Rychlé rádiové záblesky jsou krátké impulsy rádiového záření z hlubokého vesmíru. Trvají jen tisíciny sekundy, přesto uvolní obrovské množství energie. Tento záblesk trval jen několik milisekund a vydal víc energie než Slunce za rok. Astronomové záblesky poprvé objevili v roce 2007 a jejich původ dodnes zůstává nejistý.
02Hledání domova
Jak se hledá domov záblesku, který trvá okamžik
Tým MeerTRAP zachytil záblesk dalekohledem MeerKAT 4. března 2024. Radioteleskop ale ukáže jen směr, odkud signál přišel. Polohu astronomové znali velmi přesně, přesto na ní největší pozemní dalekohledy žádnou galaxii neviděly.
Archivní snímky ani hlubší pozorování dalekohledy Keck a MMT na tom místě žádnou galaxii neukázaly. Teprve Webb ji spatřil v infračervené oblasti. Jeho kamera NIRCam našla na místě záblesku trpasličí galaxii o hvězdné velikosti 28 a Webb u ní potvrdil rudý posuv 2,148.
.jpg){kind=link}
03Domovská galaxie
Malá galaxie z doby, kdy vesmír rodil nejvíc hvězd
Předchozí rekord patřil záblesku, na jehož objevu se v roce 2023 podíleli i astronomové z Univerzity v Sydney. Signál nového záblesku letěl vesmírem k Zemi více než 10 miliard let.
Domovská galaxie je překvapivě malá, chudá na kovy a prochází velmi aktivním obdobím tvorby hvězd. Existovala v době kosmického poledne, kdy tvorba hvězd ve vesmíru vrcholila. Podle autorů studie je asi tisíckrát méně hmotná, než se u hostitelů známých záblesků čeká, a asi 90 % její hvězdné hmoty mohlo vzniknout během předchozích 30 milionů let.
04Svítilna
Záblesk jako svítilna pro neviditelné
Astronomové přirovnávají rádiový záblesk ke kosmické svítilně, která osvětlí všechno na své cestě. Nese otisk všeho, čím prošel, a podle něj lze sledovat jinak neviditelnou hmotu kosmické sítě.
Volné elektrony na dráze záblesku zdrží vlny různých frekvencí různě dlouho, takže nedorazí naráz. Tomu se říká disperze a z ní lze změřit, kolik volných elektronů leželo mezi zdrojem a Zemí.
Signál FRB 20240304B cestou prošel dosud neznámou kupou galaxií při rudém posuvu 0,3, asi 3,5 miliardy světelných let od nás, a nesl i otisk blízké kupy v Panně, vzdálené asi 54 milionů světelných let. Záblesk tak dovoluje studovat struktury, které se přímo pozorují jen těžko.
05Otazník
Co zatím nevíme o zdroji záblesku
Jako zdroj se nabízejí mladé magnetary, neutronové hvězdy se silným magnetickým polem. Nová studie podle autorů přináší čerstvý důkaz, že alespoň některé záblesky z takových hvězd pocházet mohou. Nezvratný důkaz ale astronomové zatím nemají.
Jedna teorie počítá s mechanismem podobným hvězdotřesení na mladé magnetické neutronové hvězdě. Splynutí neutronových hvězd Calebová u tohoto záblesku pokládá za velmi nepravděpodobné. MeerKAT by podle odhadu týmu mohl ročně zachytit a lokalizovat několik záblesků s rudým posuvem větším než 1,0, takže podobných případů může přibývat.