Zem pod Neapolí roste. Sopka Campi Flegrei se otřásla nejvíc v historii měření

01Vysvětlení

Proč se půda u Neapole zvedá a klesá

Campi Flegrei, česky Flegrejská pole, je kaldera, tedy rozlehlá prohlubeň po dávných sopečných výbuších západně od Neapole. Podle INGV vznikla opakovaným propadem rozsáhlé oblasti, když se zhroutil strop mělkého magmatického krbu. Je místem intenzivní sopečné činnosti už po tisíciletí a žije tu více než půl milionu lidí.

Pomalému zvedání nebo klesání půdy, které provází seismická aktivita, se říká bradyseismus. Fáze pomalého poklesu se v něm střídají s rychlejším zdvihem, který obvykle provázejí mělká a slabá zemětřesení. Po zhruba dvaceti letech poklesu se půda v roce 2005 začala znovu zvedat a zvedá se dodnes.

Rozsah ukazuje stanice RITE v oblasti Rione Terra v Pozzuoli. Podle zářijového měsíčního bulletinu neapolské observatoře Osservatorio Vesuviano, vydaného 7. října 2026 a převzatého webem PozzuoliNews24, se tu půda od listopadu 2005 zvedla asi o 169,5 centimetru. Zvedání je podle INGV největší v okolí přístavu Pozzuoli a směrem k okrajům kaldery slábne.

Příčiny zvedání vědci stále zkoumají. Italský Národní ústav geofyziky a vulkanologie (INGV) v roce 2023 uvedl, že za ním může být silný výstup plynů a větší natlakování hlubokého hydrotermálního systému, tedy horké vody a plynů pod povrchem. Natlakování hydrotermálního systému jako možnou příčinu uvádí i Billi.

02Zajímavosti

Římská tržnice, kterou provrtali mlži

Římská tržnice v Pozzuoli, zvaná Serapeum, byla objevena roku 1750 a pochází z prvního nebo druhého století našeho letopočtu. Jméno dostala podle egyptského boha Serapida, protože ji dlouho mylně považovali za jeho chrám. Tři její mramorové sloupy dnes nesou otvory vyvrtané mořskými mlži, kteří žijí v pásmu mezi odlivem a přílivem, takže díry ukazují, kde dřív byla hladina moře.

Pokles půdy je ponořil na přelomu čtvrtého a pátého století. Ve 13. století byly sloupy více než 8 metrů pod hladinou, pak se půda začala zvedat, až v roce 1538 dosáhlo Serapeum nejvyšší polohy asi 6 metrů nad mořem.

Datováním těchto otvorů vědci zrekonstruovali svislý pohyb půdy za zhruba posledních dva tisíce let. Dnešní zvedání proto není nový jev, ale pokračování kolísání, které tu trvá po staletí.

03Srovnání

Je půda výš než v roce 1984?

Podle INGV byly předchozími epizodami, kdy se půda zvedala a provázela ji zemětřesení, krize v letech 1969 až 1972 a 1982 až 1984. Podle INGV i Billiho se při nich půda v Pozzuoli zvedla dohromady nejvýše asi o 3,5 metru. Na první krizi z toho připadá asi 170 centimetrů oproti roku 1968, na druhou asi 185 centimetrů.

Krize v letech 1982 až 1984 byla pro obyvatele mnohem tvrdší než letošní léto. Přístroje během ní zaznamenaly přes 16 tisíc otřesů a úřady nařídily evakuaci 20 000 lidí, z nichž se mnozí domů už nevrátili.

Současné zvedání se od začátku února 2026 zpomalilo na asi 10 ± 3 milimetry za měsíc, předtím šlo asi o 15 milimetrů. Půda se tedy stále zvedá, jen pomaleji.

Podle ředitele Osservatorio Vesuviano Maura Di Vita byla půda už v říjnu 2023 asi o 20 centimetrů výš než na vrcholu krize v roce 1984. Od roku 2005 se do té doby podle něj zvedla o 115 centimetrů a zvedala se asi o 15 milimetrů za měsíc. Mezi krizí let 1982 až 1984 a současnou epizodou ale půda klesala, takže oba zdvihy nelze jednoduše sečíst.

04Červenec 2026

Otřes 31. července a lidé mimo domov

Magnituda Md 4,7 má nejistotu 0,3, momentová magnituda podle týdenního bulletinu vyšla 4,4. Ohnisko leželo jen asi 3 kilometry pod povrchem, a proto byl otřes podle Billiho silně cítit.

Pro srovnání, nejsilnější otřesy krize z let 1982 až 1984, 4. října 1983 a 14. března 1984, dosáhly podle Billiho magnitudy Md 4,01. INGV u otřesu ze 4. října 1983 uvádí zaokrouhleně magnitudu 4. Současná krize už dřív přinesla otřesy Md 4,2 z 27. září 2023, Md 4,4 z 20. května 2024 a Md 4,4 z 13. března 2025.

Podle agentury ANSA otřes způsobil sesuvy, velké škody na majetku a zranění 26 lidí, z nichž pět zůstalo v nemocnici. K 4. srpnu bylo téměř 400 domů prohlášeno za neobyvatelné a asi 700 lidí muselo opustit domovy.

Italská vláda oznámila na mimořádná opatření kolem Campi Flegrei 100 milionů eur. Ministr vnitra Piantedosi podle ANSA řekl, že je třeba počítat s tím, že jev bude pokračovat i v příštích letech.

05Co víme

Co je jisté a co zatím nikdo neví

Podle Billiho jedno zemětřesení samo o sobě neznamená, že erupce bezprostředně hrozí, a oficiální stupeň výstrahy na začátku srpna zůstával žlutý. Žlutý stupeň, který stanovuje italská civilní ochrana, uvádí i stránka Osservatorio Vesuviano. INGV na začátku srpna nehlásil změny, které by naznačovaly významný krátkodobý vývoj sopečné aktivity, a týdenní bulletin z 12. až 18. října podle Geopopu také nenaznačuje vývoj v nejbližší době.

INGV v srpnu 2023 hodnotil pravděpodobnost erupce jako relativně nízkou, protože nic nesvědčilo o stoupání magmatu k povrchu. Zároveň dodal, že sopka má svůj přirozený vývoj a dříve či později znovu vybuchne. Mezi rychlostí zdvihu a silou otřesů podle INGV není přímý vztah a nelze určit, kdy zemětřesení přijdou ani jak budou silná.

V týdnu od 12. do 18. října zaznamenali vulkanologové 68 zemětřesení s magnitudou od -0,5 do 2,5, tedy vesměs slabých. Vývoj průběžně zveřejňuje Osservatorio Vesuviano, neapolská observatoř INGV, v týdenních a měsíčních bulletinech na webu ov.ingv.it.