Otřes přišel ve 0:34 a jeho ohnisko leželo v hloubce přibližně devíti kilometrů. Zachytila ho seismická stanice v Přimdě, asi devět kilometrů severně od Bělé nad Radbuzou, a na bavorské straně hranice ho pocítili například lidé ve Waidhausu a Eslarnu.
01Noc na 23. října
Otřes mimo hlavní rojovou oblast
Podle zveřejněné mapy hlášení otřes zaznamenaly desítky lidí i více než 40 kilometrů vzdušnou čarou od Bělé nad Radbuzou.
Bělá nad Radbuzou přitom neleží v rojové oblasti u Chebu, ale jižněji v okolí Přimdy, které patří ke stejnému seismicky neklidnému západu Čech, jen se tu třese méně často. Poslední silnější otřes v této oblasti před letošním přišel 15. října 2022 a měl magnitudu 2,2.
02Zajímavost
Pětapůlka u Rokycan, která nebyla
V červenci 2026 se redakcemi rozletěly zprávy o silném zemětřesení o magnitudě 5,5 s epicentrem na Rokycansku. Vycházely z údajů německého centra Geofon v Postupimi, jehož automatický systém záznamy evropských stanic chybně vyhodnotil. Evropsko-středomořské seismologické centrum údaje převzalo a odtud se rychle šířily dál.
Ve skutečnosti šlo o slabý záchvěv těsně po šesté večer, který podle Geofyzikálního ústavu způsobil běžný průmyslový odpal ve velkolomu Čertovy schody u Berouna. Ústav to v páteční tiskové zprávě doložil denním seismogramem své nejcitlivější stanice v Kašperských Horách ze čtvrtka 9. července 2026, na němž po celý den není žádné zemětřesení, které by mohl někdo pocítit. České observatoře odpal zaznamenaly, ale nevyhodnotily ho jako zemětřesení, o němž je třeba informovat veřejnost.
Geofon později vyhodnocení opravil, magnitudu snížil na 1,5 a událost označil za pravděpodobný průmyslový odpal. Tiskový zástupce GFZ vysvětlil, že se data o odstřelu z regionálních seismometrů smíchala s daty ze stanic mnohem vzdálenějších, takže údajná síla vycházela z příliš malého množství a především nesprávných dat. K chybě podobného rozsahu podle něj za více než 20 let dosud nedošlo.
Poloha ohniska se z takových záznamů určuje z časových rozdílů. Podélné vlny se šíří rychleji než příčné, takže z odstupu mezi jejich příchody na stanici se spočítá vzdálenost, a kruhy o těchto poloměrech kolem tří stanic se protnou v epicentru. Hloubku a magnitudu pak upřesní další stanice i analytik, a proto se první automatické číslo po kontrole může změnit.
Na západě Čech to hlídá hustá lokální síť WEBNET, která funguje od roku 1994 a po modernizaci v roce 2008 měla 23 stanic do epicentrální vzdálenosti 25 kilometrů. Čím blíž jsou stanice k ohniskům, tím podrobněji lze roje sledovat.
03Odpověď
Proč se třese zrovna západ Čech
Zemětřesení se v Česku nejčastěji objevují v západních Čechách na Chebsku, opakovaně i na Opavsku a kolem Hronova. Chebsko má typický projev, zemětřesné roje. Napětí se tu neuvolní jedním úderem, ale sledem až tisíců drobných otřesů, který trvá od několika dnů do dvou až tří měsíců.
Nejintenzivnější seismicita se soustřeďuje v zóně Nový Kostel o velikosti 3×12 km², kde ohniska leží podél zlomu zhruba ve směru sever–jih v hloubkách 6 až 11 km. Nejaktivnější je v poslední době levostranný posuvný zlom na východním okraji Chebské pánve, kde se dva bloky kůry míjejí do strany.
Oblast je navíc geodynamicky aktivní. Pojí se s ní třetihorní a čtvrtohorní vulkanismus, výrony oxidu uhličitého, suché i mokré mofety a množství minerálních pramenů. Mofety jsou místa, kde plyn z hloubky vystupuje na povrch, a v mokřadu se prozradí bubláním vody.
Oxid uhličitý a helium, které tu vystupují, pocházejí z velké části ze zemského pláště, jak ukazuje složení helia. Seismologové předpokládají, že roje spouští tlak plynů a vody vystupujících do zlomů, přesný mechanismus se ale stále zkoumá.
Roje tu nejsou novinkou. Jsou dobře zdokumentované od počátku 19. století a větší přišly například v letech 1897, 1900, 1903 a 1908. Nejsilnější přístrojově zaznamenaný roj proběhl v letech 1985 a 1986 se dvěma hlavními otřesy o místní magnitudě 4,6 a 4,2.
Rojový charakter mají i slabé mikrootřesy na severovýchodě Čech, které se pozorují v oblasti zlomu Hronov–Poříčí. Roje tedy nejsou jen chebskou zvláštností, na Chebsku jsou ale nejčastější.
04Síla otřesů
Jak silná zemětřesení u nás bývají
Místní magnituda otřesů na západě Čech zřídka přesahuje hodnotu 4,0. Tabulka řadí otřesy zmíněné v článku od nejslabšího po nejsilnější přístrojově změřený.
| Magnituda | Kde a kdy | Co se o otřesu ví |
|---|---|---|
| 2,2 | Kde a kdy: Okolí Přimdy, 15. října 2022 | Co se o otřesu ví: Poslední silnější otřes v oblasti před letošním |
| 3,4 | Kde a kdy: Bělá nad Radbuzou, 23. října 2026 | Co se o otřesu ví: Cítili ho lidé i v Bavorsku, hlášení přišla i ze vzdálenosti přes 40 km |
| 4,6 | Kde a kdy: Nový Kostel na Chebsku, prosinec 1985 | Co se o otřesu ví: Nejsilnější přístrojově změřené zemětřesení v Česku |
Zemětřesení o magnitudě 5,5 by podle ředitele Geofyzikálního ústavu bylo přibližně třicetkrát silnější než dosud nejsilnější v Česku. Silné zemětřesení zasáhlo roku 1901 severovýchodní Čechy a ovlivnilo i zdroje podzemní vody, jeho magnituda se ale neuvádí.
05Když to pocítíte
Co udělat, když jste otřes cítili
Kdo otřes pocítil, může vyplnit makroseismický dotazník Geofyzikálního ústavu AV ČR na adrese https://www.ig.cas.cz/makroseismicky-dotaznik/ a uvést v něm, zda otřes zaznamenal, jak se projevil a jakou měl intenzitu. Z takových hlášení vzniká mapa, podle které je vidět, kam až otřes dosáhl.